Hornický spolek
Stříbro

Nejbližší akce


17.05
2019

17.-19.5.2019 Lubietová, 12. setkání hornických spolků a cechů

setkání banických a spolků Slovenska

Více...

Hornický spolek

Hornický skanzen

O hornictví

Královská dědičná štola Prokop

Patří k nejvýznamnějším důlním dílům centrálního stříbrského rudního revíru. První písemná zpráva je zaznamenána v 2. knize "Register o vydání    a příjmech hor olověných u Stříbra" a hovoří o tom, že roku 1513 počal Kašpar se svými podílníky razit hlubokou dědičnou štolu z důvodu odvodnění stávajících i budoucích hornických děl v prostoru rudní žíly "Bohaté požehnání - Reichen Seegen"

V roce 1743 přebírá cca 2.5 km dlouhé dílo rakouský báňský erár s názvem C.k. Prokopi Erbstollen a ve vzdálenosti 340 m od vchodu je situována hlavní těžební jáma Göpelschacht (Žentourová jáma).

Aby bylo možno začít těžit rudu i pod úrovní dědičné štoly a řeky Mže, v letech 1796 - 1820 v náhonové komoře, ve vzdálenosti 60 m od ústí, vybudováno kolo vodotěžního stroje poháněné vodou, přiváděnou z řeky Mže 180 m dlouhým kanálem s odvodem vody zpět do řeky. Pohyb byl přenášen pomocí soutyčí 310 m dlouhou strojní chodbou k Žentourové jámě. Podél tektonických rozsedlin ve vzdálenosti 570 a 1050 m od ústí    byly vyraženy překopy č. I a II, které zpřístupnily těžbě další žíly a propojily dílo s žilným systémem Dlouhé žíly - Langenzug.

Avšak roku 1863 rakouský báňský erár prodal dílo kvůli neshodám s ostatními těžařstvy třem těžařstvům (Johan Baptist, Reichen Seegen Gottes, Langenzug - Frischglück) za 16 800 rakouských zlatých.

Počínaje rokem 1908 se provoz zastavuje úplně a je obnoven až po deseti letech, aby v roce 1930 opět skončil, tak jako vlastní hornická činnost   ve stříbrském rudním revíru.

Poslední předválečný zájem o dolování ve Stříbře projevila v roce 1937 firma Baťa a získala určitý počet vyhrazených kutišť. V následujícím roce nechala otevřít a prohlédnout dílo Göppelschacht. Obnovení těžby zabránily politické události podzimu 1938.

Znárodnění báňského průmyslu v roce 1945 zahájilo novou etapu dolování ve Stříbře. V roce 1950 byla vyzmáhána Prokopská štola v délce 1823 bm a následovně v roce 1953 bylo zahájeno zmáhání jámy Göppelschacht, která byla přejmenována na Brokárnu. V prvních měsících roku 1955 byla jáma prohloubena na úroveň 182,3 metru a poté až na konečnou hloubku 272 bm. Těžba na díle probíhala až do roku 1966, kdy je 28. února 1966 vytěžen poslední vůz. Od této doby slouží Prokopská štola již jen jako odvodňovací dílo stávajících důlních jam, které jsou v mokré konzervaci.

V současné době je Královská dědičná štola přístupná pro návštěvníky v celkové délce 700 m, doba prohlídky trvá cca 80 min.

27. leden 2012 je pro naši práci dalším zlomovým bodem - na  www. stránkách spolku byla umístěna virtuální prohlídka štoly Prokop v několika zlomových bodech a zároveň překladač do několika světových jazyků. Stačí kliknout !!!

Přejeme Vám příjemnou zábavu.