Hornický spolek
Stříbro

Nejbližší akce


01.01
2022

1. ledna 2022 Stříbro

Více...

Hornický spolek

Hornický skanzen

O hornictví

Český permon 2013

Český permon 2013

1. Hornický folklór:     Karel Veselý,

Obránců míru 666

357 35  Chodov

Za celoživotní sběratelskou činnost hornických artefaktů a relikvií a jejich  zpřístupňování veřejnosti.

Karel Veselý se dlouhá léta aktivně věnuje záchraně hornických kahanů, švancar, přileb, literatury, dřevěných sošek, minerálů a zejména hornických uniforem, to vše nejenom sbírá, ale i opravuje a vyrábí repliky. Jeho sbírka, jejíž část byla k vidění během výstavy při příležitosti 15. SHMO v Chodově, obsahuje raritní kusy, které dnes již mnohdy nenajdeme ani v muzeu. Svou činností, které se věnuje ve svém volném čase a zcela nezištně, pomáhá zachránit mnoho hornických artefaktů pro další generace.

 

2. Záchrana technických památek:

Montánní společnost o.s.

Nad Přívozem 807/9

147 00  Praha 4

Za záchranu a zpřístupnění pro veřejnost bývalého železnorudného dolu a  části navazujících důlních děl v Mníšku pod Brdy a vybudování expozice  dobývání železných rud v Barrandienu.

Za záchranu a zpřístupnění pro veřejnost bývalého železnorudného dolu a zejména obnovu přístupového překopu o délce 1280 m z roku 1953 ložiska Skalka a části navazujících důlních děl v Mníšku pod Brdy. Tyto práce provádí sdružení od roku 2004, ve kterém toto důlní dílo od MŽP přebírá. Společnost se zabývá dokumentací a ochranou technických památek báňské historie, mapuje a shromažďuje údaje o historii těžby železných rud v Barrandienu, pořádá řadu výstav a kulturních aktivit i ve vlastních podzemních objektech. Od 1. srpna 2013 plánuje zpřístupnění podzemní expozice prostřednictvím důlní kolejové dopravy. Sdružení je neziskovou organizací a veškeré získané prostředky investuje do rekonstrukčních, zajišťovacích a udržovacích prací podzemního objektu. Na poslední chvíli se tak podařilo zachránit a zpřístupnit jednu z významných železnorudných lokalit, jejíž počátky sahají až do keltského období.

 

3. Počin roku:             Statutární město Havířov,

Svornosti 2, 736 01  Havířov-Město

Za vybudování stálé expozice o hornictví na území města

Havířov byl vždy spojován s hornictvím, o čemž svědčí i jeho název. Od svého vzniku v 50. létech zajišťoval kvalitní bydlení pro horníky šachet OKR a na jeho území téměř 100 let těžily uhlí dvě šachty. Důl František v létech 1911 až 1999 a Důl Dukla v létech 1905 až 2007. Díky uhlí mohlo město Havířov vzniknout. Pro připomenutí této nedávné historie současným, ale především nejmladší a budoucím generacím, vznikla v r. 2012 z iniciativy města za spolupráce Klubu přátel hornického muzea v Ostravě – pobočky Havířov a partnerského města v Polsku Jastrzębie – Zdrój, stálá expozice o historii hornictví na území Havířova, s názvem „Historie psaná uhlím – hornické tradice partnerských měst Havířov a Jastrzębie – Zdrój“. Smyslem expozice v Havířově je připomínat hornické tradice, dokumentovat souvislosti s těžbou uhlí a jak se v minulosti, kdy hornictví bylo na území města a regionu živým odvětvím, žilo a pracovalo. Exponáty a dokumenty, především z Dolů František a Dukla, a moderní audiovizuální prostředky návštěvníkům přibližují, co práce horníků obnášela, s jakými technologiemi a technikou se pracovalo, jaká existovala rizika, nebezpečí i tragedie při práci v hornictví. Výstava rovněž zachycuje kulturu, způsob zábavy i obyčejnou solidaritu a pospolitost horníků a jejich rodin. U příležitosti otevření expozice byla vydána společně s Jastrzębie – Zdrój publikace „Města a uhlí“ s podtitulem Hornické tradice partnerských měst Havířov a Jastrzębie – Zdrój, která populárním a mírně odborným způsobem popisuje dolování černého uhlí v této přeshraniční části Hornoslezské uhelné pánve. Publikace i výstava jsou určeny těm, kteří svůj život prožili v úzkém či širším kontaktu s hornictvím a také těm, kteří zde prožili svůj život, a hornictví bylo mimo jejich každodenní starosti. Hlavně jsou určeny nejmladší generaci a generacím budoucím, které s hornictvím již nepřijdou do styku, aby si uvědomily, co dalo zdejšímu regionu tvář a specifický naturel.

 

4. Celoživotní dílo:      Ing. Vratislav Vajnar

Třešňová 1726, 432 01  Kadaň

Za celoživotní dílo věnované hornictví

Dnes důchodce z Kadaně, ale ač strojař vystudovaný na VŠB Ostrava je celý život spojený s profesí uhelného havíře. Během své celoživotní práce v Severočeském hnědouhelném revíru významně podporoval spolkovou činnost při propagaci hornictví, akce ke zvyšování odborných znalostí a péči o udržování hornických tradic. Jako generální ředitel Severočeských dolů a.s. všemožně pomáhal hornickým spolkům - realizovat mineralogické výstavy v kláštereckém zámku, Skoky přes kůži v Chomutově, otevření dolu Mariahilf v Měděnci, podporoval vydání hornických knih a mnohé další. Nespočtu akcí se osobně účastnil a spolupracovníci nepamatují, že by někoho z nás nevyslyšel a dle možností nepomohl.

5. Mimořádná cena (Permon 2013):

Klub přátel hornických tradic - Kladno o.s.

Hornický skanzen Mayrau

272 07 Vinařice u Kladna

Za aktivní činnost při sdružování zájemců o hornickou historii a všech příznivců průmyslových památek kladenské a slánské oblasti.

Klub přátel hornických tradic vznikl podpisem zakládací listiny v srpnu 2006 a jeho posláním je sdružovat zájemce o hornickou historii a všech ostatních příznivců industriálních památek kladenského a slánského regionu. Vytváří podmínky pro pravidelné setkávání, pořádá přednášky s různou tematikou, vzpomínkové akce a pečuje o další stavovské tradice. Klub úzce spolupracuje s Hornickým skanzenem Mayrau pobočkou Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně. Právě v Hornickém skanzenu Mayrau Klub pořádá hornické oslavy a jarní vycházku podle stejnojmenné písně Cestička k Mayrovce. Klub se aktivně podílí na záchraně industriálních památek regionu. Do expozice Hornického skanzenu Mayrau shromažďují technická zařízení z likvidovaných dolů. Má vlastní odbornou knihovnu, sbírá a archivuje fotografie, plány a další dokumenty. Významný podíl jejich práce je směřován k opravám pomníků, které jsou spojeny s hornickou činností v regionu. Klub se svými více než 200 individuálními členy a 30 kolektivními členy se řadí mezi největší hornické spolky v České republice.